Přemýšleli jste někdy nad tím, že investovat lze i jinak než do akcií či dluhopisů? Uvažujete o nákupu investiční nemovitosti? Lákalo by Vás zhodnocovat Vaše prostředky třeba v zemědělské půdě? Nebo si myslíte, že peníze se skrývají v umění? Nejen do těchto aktiv lze v podmínkách ČR investovat prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů (FKI). Od klasických podílových fondů se FKI odlišují tím, že do nich smí investovat pouze tzv. kvalifikovaní investoři, díky čemuž může být investiční strategie těchto fondů flexibilnější.
Pro rychlé zorientování:
- Jsem kvalifikovaný investor?
- Výhody FKI?
- Na co si dát pozor u FKI?
- Do čeho lze investovat?
- Úvod do legislativy FKI
Jsem kvalifikovaný investor?
Odpověď na tuto otázku je důležitá už čistě z pragmatického hlediska, ze zákona totiž nikdo jiný než kvalifikovaný investor do FKI investovat nemůže.
Dle zákona je tedy kvalifikovaným investorem ten, kdo investuje:
alespoň ekvivalent 125 000 EUR a zároveň potvrdí, že si je vědom rizik spojených s investováním do tohoto fondu
nejméně 1 milion Kč. V takovém případě je však potřeba, aby administrátor příslušného fondu potvrdil, že investice odpovídá investorovu finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem.
Je tedy na administrátorovi fondu, jakou nejnižší přípustnou výši investice dovolí, legislativní minimum je však nastaveno na 1 milion Kč za výše zmíněných podmínek.
Výhody fondů kvalifikovaných investorů
Alternativní investiční strategie
Díky volnějším legislativním podmínkám v oblasti investičních strategií mají FKI větší svobodu v tom, do jakých aktiv a jak investovat. Portfolio manažerům se proto otvírají dosud netušené možnosti a investoři se tak můžou podílet na netradičních způsobech zhodnocování aktiv.
Regulace FKI
FKI jsou regulovány ČNB a na jejich provoz dohlíží také depozitář – banka, která je kromě jiného odpovědná za toky peněz do a z fondu. Volnější legislativa se tedy týká pouze toho, do čeho FKI mohou investovat, jinak je legislativní ochrana investora obdobně silná, jako v případě „klasických“ fondů kolektivního investování.
Potenciál nadstandardní výkonnosti
Unikátní strategie v sobě skrývají možnosti nadstandardních výnosů. Fondy kvalifikovaných investorů jsou také cestou, jak zhodnocovat Vaše peněžní prostředky i v současném prostředí nízkých úrokových sazeb.
Minimální vazba na vývoj finančních trhů
Některé FKI díky své značně alternativní povaze nemusí korelovat s vývojem na finančních trzích, což je při sestavování portfolia velice cenná vlastnost.
Soulad zájmů portfolio manažerů a investorů
Není výjimkou, že manažeři FKI investují v rámci fondu i své vlastní prostředky. Je tedy zřejmé, že na úspěšném vývoji fondu mají vlastní zájem.
Na co je třeba před investicí do FKI pamatovat?
Stát spoléhá na to, že kvalifikovaný investor „ví co dělá“ – i díky tomu je legislativa u FKI volnější než u klasických fondů kolektivního investování. To s sebou nese určitá úskalí. Některé FKI například volí cestu oportunistických investic a jejich portfolio se tak soustředí jen na málo instrumentů, a je tak diverzifikováno méně než portfolio klasického podílového fondu. Jinak řečeno, takové fondy sice nabízejí větší potenciál zisku, ale ruku v ruce s tím jde zvýšené riziko.
Vzhledem k dlouhodobějšímu charakteru některých strategií může být také omezen zpětný odkup v počátečních letech investice. FKI se tak brání, aby nemusely prodávat svoje pozice narychlo a realizovat tak ztráty kvůli tomu, že investoři nedodrželi plánovaný investiční horizont. Omezení může být úplné, tj. zákaz odkupu, či částečné, například v podobě výstupního poplatku v prvních letech investice.
Dalším aspektem, v němž se FKI odlišují od klasických fondů, je způsob jejich oceňování. To na rozdíl od většiny běžných fondů nemusí probíhat na denní bázi, nýbrž v delší časovém horizontu – typicky měsíčně či kvartálně.
Do čeho lze investovat prostřednictvím FKI?
Zjednodušeně řečeno do všeho. Investiční strategie je formulována ve statutech jednotlivých FKI a je na investorovi, aby vyhodnotil, zda dané strategii věří a rozhodne se na ní kapitálově podílet. Přestože úplný výčet všech možných strategií je v podstatě nemožný, pokusíme se zde na jednom místě podat ucelený přehled v současnosti nejtypičtějších investičních zaměření fondů kvalifikovaných investorů:
Nemovitosti
V této asi nejzastoupenější kategorii najdeme jak fondy zabývající se developerskou činností, tak fondy, které skupují do svého portfolia již vybudované nemovitosti za účelem jejich pronájmu. Fondy investující do nemovitostí můžeme dále dělit podle toho na jaký typ nemovitostí se zaměřují. Možnými kategoriemi jsou například: rezidenční byty, kancelářské prostory, průmyslové areály, zemědělská půda…
Ostatní reálná aktiva
Do této kategorie zařazujeme fondy, které investují například do umění, motoristických veteránů či vína.
Nástroje finančního trhu
V této velké skupině nalezneme fondy, které pracují s nástroji finančního trhu. Takové fondy samozřejmě existují i v rámci „klasických“ fondů kolektivního investování, avšak FKI se od nich liší tím, jak volně mohou operovat s alokací aktiv ve svých portfoliích. Existují tak třeba fondy, které se specializují čistě na obchodování s měnovými páry. Jiným příkladem je fond, který je spravován výhradně algoritmicky. V naší nabídce je i fond, který pracuje s alternativními způsoby půjčování peněžních prostředků, jako jsou faktoring, forfaiting, peer-to-peer půjčky atd.
Private equity
Pod tímto, v našich končinách poněkud neznámým pojmem, se skrývají FKI investující do akcií či obchodních podílů společností, které nejsou veřejně obchodovatelné. Tento typ fondů se obvykle zaměřuje na určitou oblast, například průmysl či alternativní energetiku.
Úvod do legislativy FKI
Je dobré se alespoň rámcově orientovat v různých formách, které mohou FKI nabývat, avšak jejich konkrétní volba je důležitá spíše pro toho, kdo FKI zakládá – zde se jedná především o důvody správní a daňové. Samotný investor by pak měl rozlišovat mezi otevřenými a uzavřenými fondy, případně chápat rozdíl mezi samosprávným a nesamosprávným fondem.
Obecně platí, že fondy se dělí na dvě velké skupiny:
otevřené fondy – umožňují průběžný vstup a výstup investorů
uzavřené fondy – po získání kapitálu se fond uzavírá a není možné do něj vstupovat a výstup z nich bývá omezen
Fondy mohu být dále zakládány jako právnické osoby, či bez právní osobnosti, hovoříme tak o fondech samosprávných, respektive nesamosprávných. Fondy bez právní osobnosti (nesamosprávné) musí být vždy spravovány investiční společností. Výčet forem, kterých mohou FKI nabývat:
- běžná právnická osoba (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, evropská společnost, družstvo)
- SICAV (akciová společnost s proměnným základním kapitálem)
- komanditní společnost na investiční listy
- podílový fond
- svěřenský fond
V běžné praxi jsou nejčastějšími formami podílový fond a SICAV, proto si je přiblížíme blíže.
SICAV
Pod označením SICAV se skrývá akciová společnost s proměnným základním kapitálem. Analogie s angličtinou však nehledejte, označení pochází z francouzštiny – SICAV = Société d'investissement à capital variable. SICAV je speciální právní formou vyhrazenou pro použití v oblasti investičních fondů. Jedná se o otevřenou strukturu vycházející z běžné akciové společnosti, která je doplněna o flexibilní možnosti pro vstup a výstup investorů. SICAV je na interní úrovni rozdělen na zakladatelskou (provozní) a investiční část a z tohoto důvodu vydává dva druhy akcií – zakladatelské akcie (určené zakladatelům) disponující hlasovacími právy a investiční akcie (určené investorům) s právem odkupu a typicky bez hlasovacích práv. Do obchodního rejstříku se jako tzv. zapisovaný základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií. Zpětný odkud investičních akcií proto neovlivňuje výši zapisovaného základního kapitálu, čímž odpadá administrativa spojená se změnami základního kapitálu u klasické akciové společnosti.
Podílový fond
Podílový fond je souborem majetku a na rozdíl od SICAV nemá právní subjektivitu, je zakládán a spravován zvolenou investiční společností. Podílový fond může nabývat jak otevřené, tak uzavřené podoby. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů.
Co je to podfond?
Pokud je to žádoucí, lze v rámci jednoho fondu kvalifikovaných investorů zřídit několik podfondů. Každý podfond může investovat do jiných aktiv a každý investor se rozhodne, do kterého z podfondů vloží své prostředky. Podfond je tedy částí fondu, která může mít definovánu odlišnou investiční strategii a zaměření. Jednotlivé podfondy jsou od sebe účetně a majetkově oddělené a vydávají vlastní investiční akcie s právem zpětného odkupu. V rámci jednoho fondu je tedy možné efektivně vytvářet oddělená portfolia pro různé investory a investiční záměry. Podfondy mohou v současné době zřizovat pouze fondy ve formě SICAV.
